Škola Krizový plán

Krizový plán školy

Základní strategií školy je předcházení a prevence problémového jednání žáků, intenzivní sledování chování a jednání žáků, budování pozitivního klimatu ve škole, důraz na komunikaci se žáky, rodiči a veřejností.

I. Co dělat, když žák kouří v prostorách školy nebo na školních akcích 
1. Žák je přistižen poprvé
nutné informovat TU
TU
- provede rozhovor se žákem o dané skutečnosti,

- provede o události krátký zápis,

- kopii zápisu předá VP nebo ŠMP,

- udělí (navrhne) kázeňské opatření v souladu s vnitřními předpisy školy,

- informuje zákonné zástupce žáka (§ 7 zákona č. 359/1999 Sb.).

2. Žák je přistižen opakovaně

nutné informovat TU, popř. výchovného poradce (VP) školního koordinátora prevence (ŠKP)

VP (ŠKP)
- provede rozhovor se žákem o dané skutečnosti,

‐ provede krátký zápis,

‐ kopii zápisu předá VP nebo ŠMP.

TU
‐ informuje prokazatelným způsobem (nejlépe doporučeným dopisem) zákonné zástupce žáka,

- udělí (navrhne) kázeňské opatření v souladu s vnitřními předpisy školy.

 

II. Co dělat, když žák pije alkohol v prostorách školy nebo na školních akcích 
- zabránit další konzumaci alkoholu,

- alkohol je nutné žákovi odebrat a uložit na bezpečné místo s krátkým identifikačním zápisem,

- informovat TU, vedení školy,

- dle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností vyhodnotit, zda mu nehrozí nějaké nebezpečí nebo zdravotní problémy,

- pokud je ohrožené zdraví nebo život žáka, je nutné zajistit nezbytnou, případně lékařskou pomoc,

- nehrozí-li akutní nebezpečí, je potřeba sepsat o události stručný záznam s vyjádřením žáka,

- v případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola (TU, vedení školy, ŠKP) ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl,

- pokud není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola (TU, vedení školy, ŠKP) orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů,

- škola zákonnému zástupci ohlásí skutečnost, že žák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky,

- pokud se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně‐právní ochrany dítěte (§ 10 odst. 4, zákona č. 359/1999 Sb.),

- z požíváním alkoholu ve škole vyvodí TU sankce v souladu s vnitřním předpisem školy, za nevhodné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů,

- v případě podezření na intoxikaci žáka můžete provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem, jako je uvedeno od bodu 3.

O události sepište stručný záznam s vyjádřením žáka. Událost oznamte vedení školy. Podobným způsobem řešte situaci i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

 

III. Co dělat, když máte podezření, že někdo užívá návykové látky 
ŠKP
- zajistí další šetření,

- provede rozhovor se žákem o dané skutečnosti,

- provede zápis rozhovoru,

- v případě potřeby zajistí žákovi další intervenci v blízkosti bydliště žáka,

- informuje zákonné zástupce žáka,

- společně se dohodnou na dalším postupu,

- provede zápis rozhovoru s rodiči,

- informuje vedení školy,

- pokud zákonní zástupci žáka nespolupracují, oznámí ŠKP tuto skutečnost orgánům sociálně právní ochrany dětí.

 

IV. Co dělat, když zachytíte látku, o které se domníváte, že je návyková 
- zajistit látku – požádat žáka, u kterého byla látka nalezena, aby ji dal do obálky,

- zařídit, aby u zajišťování podezřelé látky byli minimálně tři osoby,

- nemanipulovat s látkou,

- epsat protokol (kdo objevil podezřelou látku, kdy, kde, u koho, vzhled látky),

- nechat podepsat protokol třemi zúčastněnými osobami (jestliže ten, u koho byla látka objevena nebo ten, který látku odevzdal, odmítnou-li záznam podepsat, uvést do kolonky pro jejich podpis, že se odmítli podepsat),

- odnést obálku s látkou a protokol ŠKP nebo vedení školy,

- informovat vedení školy (ŘŠ, ZŘŠ) o šetření,

- ŘŠ (ZŘŠ) zavolá Policii ČR – o skutečném obsahu nálezu rozhodne laboratoř,

- TU informuje zákonné zástupce a jedná-li se o návykovou látku, navrhne kázeňské opatření v souladu s vnitřním řádem školy.

 

V. Co dělat, když máte podezření, že někdo ze žáků nosí do školy návykové látky
- informovat vedení školy (ŘŠ, ZŘŠ),

ŘŠ (ZŘŠ)
- oznámí věc Policii ČR (podle §167 zákon č. 140/1961 Sb. ‐ může se jednat o trestný čin)

TU
‐ oznámí skutečnost zákonným zástupcům žáka,

- bude‐li se jednat o trestný čin, TU podá návrh na udělení kázeňského opatření v souladu s vnitřními předpisy školy,

- nebude-li se jednat o trestný čin (žák má u sebe jen menší množství látky, určené jen pro vlastní spotřebu) oznámí danou skutečnost ŠKP, který provede šetření a zápis.

 

VI. Co dělat, když má žák neomluvenou absencia) 
a) Krátkodobá neomluvená absence (od 1 do 3 dnů)
TU 
- vyzve zákonného zástupce žáka k neprodlenému omluvení, u zletilého žáka vyzve dotyčného,

- upozorní zákonné zástupce žáka nebo zletilého žáka na povinnost stanovenou zákonem
(§ 22, odst. 3, zákon č. 561/2004 Sb. – „zákonní zástupci dětí a nezletilých žáku jsou povinni zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení“; § 22, odst. 1 zákon č. 561/2004 Sb. – „žáci a studenti jsou povinni řádně docházet do školy a školského zařízení a řádně se vzdělávat“),

- seznámí zákonné zástupce žáka s možnými důsledky nebo zletilého žáka v případě nárůstu neomluvené absence,

- dohodnou se společně na dalším postupu,

- udělí (navrhne) kázeňské opatření v souladu s vnitřním řádem a předpisy školy.

b) Opakovaná neomluvená absence (1 až 3 dny) 
TU 
- informuje vedení školy (ŘŠ, ZŘŠ, VP),

- upozorní prokazatelným způsobem (nejlépe doporučeným dopisem) zákonné zástupce žáka nebo zletilého žáka,

- dohodne společně se zákonnými zástupci žáka další postup,

- provede zápis z pohovoru a kopii předá zákonnému zástupci a ŠKP, který zápis založí do své agendy

- udělí (navrhne) kázeňské opatření v souladu s vnitřními předpisy školy.

 

VII. Co dělat, když máte podezření na šikanu 
Provést odhad závažnosti. V případě, že existuje důvodné podezření na trestný čin (jako je např. vydírání, vyhrožování, krádež), je nutné se obrátit na Policii ČR. Pokročilá stádia by měli řešit pouze specialisté na problematiku školního násilí a šikanování ve spolupráci se školou.

a) Počáteční šikana 
Ihned informovat TU a ŠKP.

TU ve spolupráci s ŠKP zajistí další šetření:
- rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi,

- nalezení vhodných svědků,

- individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů),

- zajištění ochrany obětem,

- rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi,

- u všech rozhovorů provede třídní učitel (příp. ŠKP) zápis a uloží do agendy ŠKP,

- o výsledcích šetření informuje vedení školy (ŘŠ, ZŘŠ, popř. OSPOD),

‐ pokud nedojde k nápravě, informuje vedení školy (ŘŠ, ZŘŠ).

Poznámka: Je třeba zjistit: kdo je oběť, kdo je agresor, kdy a kde k šikaně dochází, jakou formou, jak dlouho a často trvá, proč oběti ubližovali, jaká opatření si navrhují a proč.

TU
‐ pozve zákonné zástupce agresora do školy k pohovoru s VK (§7 zákona č. 359/1999 Sb.)

‐ dohodne společně se zákonnými zástupci žáka další postup,
(možnosti školy: odstupňování kázeňských opatření, forma postihu při dalším porušení školního řádu, doporučení odborné pomoci v PPP, informování OSPOD, doporučit zákonným zástupcům umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, informovat Policii ČR),

- provede zápis z jednání, který předá ŠKP,

- udělí (navrhne) agresorovi kázeňské opatření v souladu s vnitřními předpisy školy,

Poznámka:
Možnosti školy: převedení žáka do jiné třídy, doporučení odborné pomoci v PPP, zvýšení monitoringu chování, intervenční programy na zlepšování sociálních vztahu ve třídě.

b) Pokročilá šikana s neobvyklou formou
např. výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídního lynčování, vyžaduje následující postup:

1. Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti.

2. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování.

3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi.

4. Pokračující pomoc a podpora oběti.

5. Nahlášení policii ‐ Policie ČR, Městská Policie.

6. Vlastní vyšetřování.

 

VIII. Co dělat, když je Policie ČR ve škole
Po vstupu do školy se musí policista ohlásit u RŠ nebo jeho zástupce, musí se prokázat služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie, stejnokrojem s identifikačním číslem. Musí jasně sdělit důvod návštěvy, co od nás potřebuje a na jakém základě. V případě pochybnosti o totožnosti policisty je nutné ověřit informaci na jeho pracovišti.

„Výslech“ ve škole
TU informuje zákonné zástupce žáka, pokud tak již neučinila Policie ČR (má stejnou povinnost).
Poznámka:
V případech, kdy by mohlo být takovým oznámením mařeno další vyšetřování a po předchozí dohodě s odpovědným pracovníkem policie, vyrozumí škola zákonné zástupce bezprostředně po souhlasu policie. Sdělení v nevhodnou dobu by mohlo v některých případech ohrozit i bezpečnost dítěte (např. týrání nebo zneužívání v rodině, podpora trestné činnosti v rodině apod.

- ZŘŠ na žádost policie poskytne ve škole vhodnou místnost pro výslech. 
Poznámka:
U žáků mladších 15 let je přítomnost třetí osoby nezbytná. U žáků starších 15 let není přítomnost třetí osoby nutná (záleží však na požadavku policie, povinnost vykonávat nad žákem dohled nám trvá, takže pokud chceme být u rozhovoru, tak by nám to měla policie umožnit). U žáků starších 18 let nikdo dohlížet nemusí.

 

IX. Kyberšikana
Možnosti řešení:
- pokud možno zjistit, od koho jsou útoky (zjistit pachatele, odkud pachatel získal kontakt),

- pokud se pachatel odhalí, uložit mu výchovná opatření, které jsou v souladu s vnitřními předpisy školy,

- projevy zaznamenávat,

- informovat policii,

- zaznamenávat každou jednotlivou událost, bude-li obtěžování pokračovat,

- usilovat o získání důkazů, které mohou vést k zahájení případného trestního stíhání,

- možnost se obrátit i na Bílý kruh bezpečí,

- změnit kontakty, hesla a přístupové údaje,

- zajistit případnou pomoc psychologa.

 

X. Co dělat, když máte podezření na poruchy příjmu potravy
Léčba poruch příjmu potravy bývá náročná a s nejistým výsledkem. Jako u všech problémů těla i duše také v tomto případě je nejlepší těmto poruchám předcházet.

Problémy poruch příjmu potravy (dále PPP) můžeme shrnout do těchto tří bodů:
-  manipulativní zacházení s jídlem

- problémy kontroly a sebekontroly

- problematický vztah k sobě

Co by z toho mohlo vyplývat pro prevenci?
Rodina:
Odměna a trest pomocí jídla by neměla být příliš častá, jsou i jiné způsoby odměňování a trestání. Namísto toho by měla být důležitá jiná funkce jídla - společné stolování může být příjemně prožitým časem pro celou rodinu. Dítě by se nemělo nutit za každou cenu vše sníst. Pokud toho sní málo, nemělo by mít možnost dojídat se pak sladkostmi, čímž dítě zjistí jednoduchou věc - když se pořádně nenají, bude mít hlad.

Škola:
Spojit se se zákonnými zástupci a řešit stravování ve škole, případně vyhledat pomoc u odborného lékaře nebo psychologa.
Jídlo je od útlého dětství zdrojem uspokojení jedné ze základních potřeb. Také je to způsob, jak si navozovat příjemné pocity, a má i komunikační a společenský charakter. V neposlední řadě může být příčinou úzkosti. Porucha příjmu potravy (porucha stravování) popisuje patologické zacházení s jídlem, ale také patologické přemýšlení o jídle a negativní pocity s jídlem spojené. U všech forem této nemoci je společný strach z tloušťky, nerealistické vnímání vlastní postavy (porucha vnímání tělesného schématu) a samozřejmě patologické manipulování s jídlem.

V praxi je nejznámější mentální anorexie (strach z jídla a odmítání jídla s cílem dosáhnout co největší štíhlosti), mentální bulimie (omezování se v jídle se střídá se záchvaty obrovského přejídání se s následným zvracením a výčitkami) a psychogenní přejídání (přejídání se při emočních podnětech a s tím související nadváha).

Léčba poruch příjmu potravy
Poruchy příjmu potravy jsou psychosomatickým problémem patřícím do péče specializovaného klinického psychologa, psychiatra či psychoterapeuta (zaměřeného na léčbu těchto poruch). Na uzdravování se ale často podílejí i další odborníci – pediatr pro první posouzení problému a indikaci dalších vyšetření; gynekolog zejména kvůli hormonální nerovnováze a ztrátě menstruace; internista; nutriční terapeut; dietolog či obezitolog kvůli podvýživě či obezitě ohrožující život.

Z výše popsaného vyplývá, že pokud mají rodiče podezření, že s jejich dítětem je ohledně jídla něco v nepořádku, měli by se bez zbytečného prodlení obrátit na pediatra, případně se objednat na konzultaci přímo k dětskému psychiatrovi či psychologovi, který se těmito problémy zabývá.

Pokud takové podezření pojme škola, je prvním krokem k hledání řešení konzultace s rodinou. Jestliže jsou problémy dítěte s jídlem zjevné a rodiče se k tomu stavějí odmítavě, hrozí jim postih za zanedbávání péče o nezletilé dítě.

Kontakty na odbornou pomoc lze nalézt například na internetovém portálu o poruchách příjmu potravy Idealni.cz nebo na stránkách občanského sdružení Anabell .

 

AKTUÁLNĚ
29.11. Testování žáků
30.11. Ovoce do škol
01.12. Mléko do škol
01.12. Plavání - 3. B, 4. B
01.12. Plavání 3.A, 4. A
01.12. Plavání 5. A, 5. B
01.12. Žákovský parlament
02.12. Divadelní představení - 1. - 4. ročník - O princezně, která ráčkovala
02.12. Schůzka zástupců školního parlamentu
NAŠI SPONZOŘI

Optika Hýblová

G-MEDA s.r.o.

více fotek: Škola / Fotogalerie
více fotek: Škola / Fotogalerie