Minimální preventivní program vypracovává metodik prevence ve spolupráci s výchovným poradcem, koordinátorkou Žákovského parlamentu školy a ředitelem školy. Oblast týkající se prevence je i součástí školního řádu. Jedná se o dokument, který slouží k plánování, realizaci a vyhodnocování preventivních aktivit. Sleduje se nejen jejich průběh, ale také účinnost a celková efektivita.

1. Charakteristika školy

Základní škola Znojmo, náměstí Republiky 9, příspěvková organizace je úplná základní škola poskytující vzdělání od 1. do 9. ročníku. Výchovně vzdělávací proces probíhá ve čtyřech budovách, v 1. až 5. ročníku ve dvou paralelních třídách, v ročnících 6. až 9. pak ve třech paralelních třídách. Ve školním roce 2025/2026 navštěvuje školu 617 žáků.

Součástí školy je školní družina, která nabízí zájmové a relaxační aktivity pro mladší žáky, školní jídelna zajišťující stravování a školní hřiště, které slouží k výuce tělesné výchovy i volnočasovým aktivitám.

Škola poskytuje základní vzdělání v souladu s platnými učebními dokumenty, konkrétně podle školního vzdělávacího programu „Škola bez hranic“, který klade důraz na otevřenost, respekt k individualitě žáků a moderní přístupy k výuce.

Škola je zaměřena na výuku cizích jazyků. Od šesté třídy nabízí rozšířenou výuku cizích jazyků. Dále škola podporuje citlivý přístup k žákům ve vyučování i mimo něj, respektuje osobnost žáků a hranici jejich schopností, zvýšenou pozornost věnuje nadaným a mimořádně nadaným žákům.

1. 1 Základní údaje

2. Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště (ŠPP) zajišťuje koordinaci a poskytování preventivních, pedagogických a poradenských služeb přímo na škole. Tým ŠPP tvoří školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog, školní speciální pedagogové a sociální pedagog. Členové se pravidelně schází za účasti vedení při plánovaných týdenních poradách a operativně řeší vzniklé situace, aby efektivně reagovali na výskyt rizikového chování ve škole.

Pracovníci ŠPP plní činnosti stanovené školským zákonem a vyhláškami. Poskytují žákům, rodičům i pedagogům bezplatné poradenské a konzultační služby. Pomáhají řešit výukové, výchovné i vztahové obtíže jednotlivců či tříd, organizují kariérové poradenství a zajišťují podporu integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

ŠPP rovněž připravuje preventivní kampaně a intervence (např. protidrogová prevence, programy proti šikaně, besedy o kybernetické bezpečnosti) a na základě potřeby tříd či žáků doporučuje odbornou péči (sociální pracovník, psycholog).

Pracovníci ŠPP úzce spolupracují s pedagogickým sborem. Učitelé informují ŠMP a psychologa o problémech žáků, poskytují data o chování třídy a zapojují se do začleňování preventivních témat do výuky. Metodik prevence poskytuje pedagogům metodickou podporu a na pedagogických radách uvádí novinky v oblasti prevence.

ŠPP rovněž spolupracuje se zákonnými zástupci – nabízí informační a vzdělávací aktivity zaměřené na posílení rodičovských kompetencí, prevenci rizikového chování a podporu duševního zdraví dětí a společně s rodiči hledá řešení pro obtížné situace žáků.

Pracovníci ŠPP se při výkonu své činnosti řídí profesní etikou, platnými právními předpisy a respektují práva všech zúčastněných osob.

3. Cíle MPP

Cíle MPP pro školní rok 2025/2026 vyplývají ze školní preventivní strategie a reflektují závěry z vyhodnocení MPP minulých let.

3. 1 Dlouhodobé cíle

• zařazovat preventivní témata přímo do výuky formou dílen, prožitkových i intervenčních programů, divadelních představení, dramatizací, exkurzí a projektových dnů,
• pravidelně sledovat školní docházku a kontrolovat omluvenky jako prevence záškoláctví,
• systematicky monitorovat psychický a fyzický stav žáků (projevy agresivity, smutku, sociální izolace, nejasný původ zranění apod.),
• včas a důsledně řešit vandalismus, agresivitu a šikanu, včetně kyberšikany, a potírat symboliku extremismu,
• zaměřit se na systematickou práci třídních učitelů se třídou v rámci plovoucích třídnických hodin, možnost využití podpory členů ŠPP,
• zavést komplexní celoškolní program prevence a řešení šikany KiVa,
• průběžně monitorovat klima tříd a školního prostředí s cílem včas identifikovat a řešit konflikty, nejasnosti a případné počátky šikany,
• novým žákům zajistit při nástupu komplexní informační podporu, která zahrnuje základní informace o škole, jejím fungování a pomůže s orientací v prostorách školy,
• vést žáky k osvojení efektivní komunikace v kolektivu, řešení konfliktů a problémů,
• naučit žáky bezpečně a důvěryhodně využívat schránky důvěry (schránka důvěry ve škole, online schránka důvěry),
• podporovat otevřenou spolupráci žáků s pedagogy a pracovníky ŠPP,
• nabízet pestrou nabídku zájmových kroužků a volnočasových aktivit, které podporují rozvoj dětí a jejich wellbeing,
• v hodinách výchovy ke zdraví systematicky vést žáky k osvojování návyků podporujících zdravý životní styl a péči o fyzické i duševní zdraví,
• realizovat cílenou dopravní výchovu zaměřenou na prevenci rizikového chování v dopravě,
• poskytovat učitelům odborné poradenství a podporu prostřednictvím konzultací s výchovným poradcem, školním metodikem prevence a sociálním pedagogem,
• systematicky zvyšovat kompetence třídních učitelů v práci se žáky prostřednictvím cílených seminářů a školení zaměřených na rozvoj socio-emočních dovedností, efektivní komunikaci a prevenci rizikových jevů,
• pravidelně vzdělávat pedagogický sbor v oblasti prevence sociálně patologických jevů, přičemž školní metodik prevence bude zajišťovat odborná školení a podporu,
• poskytovat začínajícím pedagogům metodickou podporu v oblasti systémového přístupu k výchovně-vzdělávacímu procesu, včetně osvojení moderních metod a forem práce ve výuce,
• udržovat pravidelnou a otevřenou komunikaci se zákonnými zástupci žáků nejen elektronickou formou, ale i osobními setkáními, jako jsou třídní schůzky, pohovory a konzultace,
• klást důraz na cílenou prevenci, a to jak specifickou (zaměřenou na konkrétní rizika), tak i nespecifickou (posilování ochranných faktorů), s využitím ověřených a efektivních programů primární prevence.

3. 2 Krátkodobé cíle

Krátkodobé cíle vycházejí z dlouhodobých cílů a konkrétně jsou rozpracovány do aktivit plánovaných na tento školní rok. Tyto cíle jsou flexibilní a pravidelně přehodnocované podle aktuálních potřeb školy a žáků.

Mezi hlavní krátkodobé cíle patří:

• zajistit realizaci kvalitních a efektivních prožitkových programů, interaktivních besed a workshopů s odborníky a externími specialisty zaměřenými na prevenci rizikového chování a podporu duševního zdraví a zdravého životního stylu,
• zajistit programy zaměřené na zvýšení bezpečnosti žáků v silničním provozu a opakovaně se žáky toto téma probírat,
• pravidelně provádět šetření a analýzy vztahů ve třídních kolektivech (například prostřednictvím dotazníků či třídnických hodin), vyhodnocovat je a na základě zjištění realizovat společné reflexe a diskuse se žáky za účelem zlepšení klimatu ve třídách,
• seznámit žáky s různými formami rizikového chování, nástrahami spojenými s užíváním návykových látek a dalšími zdravotními riziky, a zároveň rozvíjet u nich schopnost asertivně odmítat nevhodné nabídky či tlaky,
• věnovat pozornost aktuálním tématům, jako jsou digitální bezpečnost, kyberšikana, závislost na technologiích, zneužívání nových návykových látek (elektronické cigarety, nikotinové sáčky) a přizpůsobovat jim obsah preventivních aktivit,
• dbát na prevenci rizik spojených s moderními technologiemi a umělou inteligencí, včetně témat jako jsou prohlubování izolace žáků, závislost na virtuálních kamarádech, manipulace žáků chatboty či nebezpečí spojená s online prostředím,
• podporovat toleranci a prevenci v oblasti narůstajících negativních jevů ve společnosti jako je misogynie, rasismus, radikalizace a násilí,
• zaměřit se na prevencii sebepoškozování a sebevražedného jednání,
• pravidelně oceňovat a podporovat pozitivní projevy chování žáků ve škole i mimo ni, motivovat je k aktivnímu zapojení v kolektivu a rozvíjení vlastních schopností,
• posilovat v žácích schopnosti rozpoznávat a řídit své emoční i fyzické zdraví, podporovat jejich wellbeing a rozvoj socioemočních dovedností včetně empatie vůči sobě i druhým,
• nabídnout žákům široké spektrum volnočasových aktivit a zájmových kroužků, které podporují rozvoj jejich schopností, sociálních dovedností a zdravého životního stylu,
• zaměřit se na rozvoj mezigeneračních vztahů (Den pro seniory),
• udržovat otevřenou a pravidelnou komunikaci se zákonnými zástupci, zapojovat je do prevence rizikových jevů a spolupracovat na řešení případných problémů.

4. Cílové skupiny MPP

4. 1 Pedagogický sbor

4. 1. 1 Podíl na realizaci MPP

Pedagogové se podílí na realizaci MPP v rámci vyučování i při aktivitách mimo vyučování. Využívají zejména:

• zařazování vhodných témat z oblasti prevence v rámci vyučování ve všech vyučovacích předmětech, zvláště pak ve výchově k občanství, výchově ke zdraví,
• používání různých výukových metod (výklad, rozhovor, diskuze, názorné ukázky, využití odborné literatury aj.),
• v rámci zájmových činností – provádění činnosti kroužků v co nejširším zaměření,
• další vyplňování volného času žáků jednorázovými činnostmi,
• zařazování otázek prevence do třídnických hodin,
• sledování nabídky výukových a vzdělávacích programů pro žáky a zajištění jejich realizace v rámci výuky.

4. 1. 2 Školení pedagogických pracovníků

Vzdělávání pedagogických pracovníků zahrnuje:

• poskytování odborného poradenství a podpory prostřednictvím konzultací s výchovným poradcem, školním metodikem prevence a sociálním pedagogem,
• systematické zvyšování kompetencí třídních učitelů v práci se žáky prostřednictvím cílených seminářů a školení zaměřených na rozvoj socio-emočních dovedností, efektivní komunikaci a prevenci rizikových jevů,
• pravidelné vzdělávání v oblasti prevence sociálně patologických jevů, přičemž školní metodik prevence bude zajišťovat odborná školení a podporu,
• v rámci porad seznamování se stavem prevence na naší škole, s akcemi, které na škole probíhají nebo budou probíhat, informovat o akcích v rámci okresu a celorepublikových akcích.

4.2 Žáci školy

4. 2. 1 Žáci

Žáci jsou v průběhu školní docházky seznamováni se škodlivostí drog, kouření, kriminality, s problematikou šikany, kyberšikany a se sociálně patologickými jevy.

V rámci vzdělávání je mimojiné kladen důraz na podporu zdravého životního stylu, péči o duševní a fyzické zdraví a rozvoj socio-emočních dovedností.

Pozitivní vztahy mezi staršími a mladšími žáky rozvíjíme např. vzájemným propojováním během velkých přestávek trávených na školním hřišti, v rámci celoročního projektu SPOLU, programu Povídej a hraj si se mnou a Letní školy s Kolumbem.

Dále jsou podporovány žákovské iniciativy – školní parlament, školní časopis ReŽije, školní rádio, školní soutěže, sportovní turnaje.

V rámci školních a volnočasových aktivit probíhá široká nabídka kroužků, olympiád, soutěží, besídek, projektových dnů, jarmarků, karnevalů, akcí jako Den Země, Den matek, Dětský den, návštěvy divadel, škol v přírodě, lyžařských kurzů a výletů.

Úspěchy žáků i školy jsou prezentovány na nástěnkách, webových stránkách a v regionálním tisku.

Pravidelně se konají následující aktivity pro žáky, které jsou zabezpečovány metodičkou prevence, třídními učiteli, popřípadě pracovníky externích institucí a organizací, které se touto oblastí zabývají:

• beseda s pracovníkem Policie ČR,
• beseda s pracovníkem Městské policie Znojmo,
• beseda s kurátorem pro mládež při MÚ Znojmo,
• beseda a workshopy s pracovníky KHS,
• preventivní programy s pracovníkem PPP Znojmo,
• v rámci výchovy ke zdraví probíhá projekt Kouření a já, Snídaně ve škole – aneb jíme zdravě aj.,
• v rámci výchovy k občanství probíhá realizace programu Všech pět pohromadě zaměřeného na rozvoj pozitivní duševní gramotnosti žáků 6. a 7. ročníků,
• adaptační program na začátku 6. ročníku, který pomůže novým žákům lépe se začlenit do kolektivu a prostředí školy,
• prožitkové dny,
• dny třídních kolektivů.

4. 2. 2 Žákovský parlament 

Žákovský parlament pracuje od roku 1990 nepřetržitě. Mezi jeho úkoly je dát právo žákům svobodně vyjádřit své názory a požadavky, přenést je jak do tříd mezi spolužáky, tak k vedení školy.

Mezi další úkoly patří:

• zařazování otázek ochrany zdraví do jednání a schůzek ŽP,
• seznamování s řešením problémů (ve spolupráci s vyučujícími, s třídním učitelem, s ředitelem školy, popřípadě prostřednictvím schránky důvěry),
• celoškolní soutěž mezi třídami.

4. 3 Spolupráce se zákonnými zástupci

Spolupráce se zákonnými zástupci zahrnuje:

• seznamování v rámci třídních schůzek SR s aktuální problematikou týkající se prevence rizikových jevů, ochrany zdraví, popřípadě lze využít webových stránek školy, e-mailové pošty,
• udržování pravidelné a otevřené komunikace se zákonnými zástupci žáků nejen elektronickou formou, ale i osobními setkáními, jako jsou pohovory a konzultace,
• poskytování dostupných zdrojů informací a kontaktů na organizace zajišťující odbornou pomoc a péči,
• zprostředkování a pomoc při navázání spolupráce mezi zákonnými zástupci a externími organizacemi,
• propojení pedagogů a rodinných příslušníků v rámci aktivit pořádaných školou (Den otevřených dveří, Dýňová stezka, koncerty pěveckého sboru Libohlásek, karneval ve ŠD aj.),
• realizace přípravného kurzu pro předškoláky Hrajeme si na školu,
• spolupráce na realizaci tanečního večera pořádaného Sdružením rodičů,
• tvorba školního časopisu ReŽije.

5. Koncepce MPP

Cílem primární prevence je zvýšení odolnosti dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům, snížení rizika vlivů, které narušují zdravý osobnostní a sociální vývoj mládeže. U návykových látek a gamblerství rovněž snižování jejich dostupnosti. Účinná prevence musí dále ovlivňovat chování dětí a dospívajících ve smyslu podpory zdraví a nabízet hodnotné volnočasové aktivity.

Výskyt sociálně patologických jevů (drogy, kriminalita, nepřátelství, agresivita, šikana, kyberšikana, rasismus apod.) u dětí a mládeže je nutné primárně chápat jako selhání rodiny. Škola může případné sociální handicapy související s problémovým vlivem rodinného prostředí na dítě pouze s menšími či většími úspěchy eliminovat.

Mezi priority programu patří:

• včasné odhalování specifických poruch učení a chování,
• peer-programy,
• metody aktivního učení,
• prožitkové metody,
• poradenská činnost.

Při začleňování programu do tematického plánu lze využívat zásady efektivní prevence:

• aplikování preventivních aktivit v dostatečně raném věku,
• věkově přiměřené, různorodé a aktivizující metody (kresby, koláže, výroba plakátů a letáků, diskuse o případech uvedených v médiích),
• nabízení pozitivních alternativ chování a životních cílů,
• využívání peer-programů,
• výcvik sociálně psychologických dovedností včetně odmítání nabídky, dovedností v sociální komunikaci, zvládnutí sociálních vztahů a stresových situací,
• nabídka školních i mimoškolních aktivit pro smysluplné využívání volného času dětí i dospívajících,
• aktuálnost a pravdivost poskytovaných informací,
• organizování besed s odborníky,
• informování o poradenských možnostech,
• sledování efektivity opatření,
• důsledné a soustavné vzdělávání žáků v oblasti zdravého životního stylu,
• utváření postoje ke společnosti, zdravému životnímu stylu a speciálně ke zneužívání drog u žáků,
• využívání schránky důvěry ve škole i on-line schránky důvěry (NNTB) na webových stránkách školy,
• aktualizování nástěnky s protidrogovou tematikou,
• aktivní zapojování žáků do výuky – např. ankety, možnost uspořádání jednorázových akcí (soutěže, turnaje, apod.),
• skupinová práce ve vyučování,
• možnost projektového vyučování,
• možnost prezentací prostřednictvím interaktivní tabule.

Cílem je, aby žák chápal činnost ve škole jako smysluplnou a zajímavou, aby v ní nacházel pocit bezpečí a jistoty (nikdo vůči němu nepoužívá psychickou či fyzickou agresi). Žák má ve škole nacházet dostatek informací o dané problematice, získávat dovednosti a utvářet si pozitivní postoje.

S minimálním preventivním programem je seznámen každý pedagogický pracovník, jeho realizace probíhá za účasti všech vyučujících.

Žáci jsou postupně zapojováni do různých dlouhodobých, ale i jednorázových akcí, které na škole probíhají.

6. Časový harmonogram aktivit

7. Evaluace programu

Realizované preventivní aktivity jsou pravidelně vyhodnocovány.

Účinnost preventivních opatření je vyhodnocována prostřednictvím výstupů z pedagogických rad, hodnocení prospěchu a chování žáků. Sledují se statistiky výskytu problémů (počet případů šikany, agresivity, absence) a řešení rizikových situací. K mapování vztahů a postojů ve třídách se využívají sociometrické metody a dotazníky.

Při tvorbě a úpravě plánu preventivních aktivit se vychází také z reflexe závěrů a zkušeností ze školní praxe.

Výstupy evaluace jsou projednávány na poradách ŠPP a vedení školy. Na základě získaných dat upravujeme krátkodobé cíle a plán aktivit – například rozšiřujeme oblíbené projekty či měníme metodiku tam, kde cíle nebyly naplněny.

Evaluace programu probíhá formou roční zprávy a programu SEPA.

8. Legislativa

MPP je vypracován dle platné legislativy.

9. Dokumenty

• Školní preventivní strategie primární prevence rizikového chování na období 2025 – 2030